Listopad 2014

Fall, Autumn, Fall, Autumn

13. listopadu 2014 v 19:29 | Evička
Svým nadpisem článku se snažím vyjádřit svou lásku k podzimu, doufám, že se mi to povedlo.

Zdravím všechny, kdo se dal do čtení mého opět dlouhého článku který pravděpodobně bude následovat a tím mu i děkuji, že se mu to vůbec chce číst. :-)

Nazdárek,

už dlouho jsem se tu neobjevila, naposledy v 12. července, kdy jsem opěvovala nad svým novým objevem a naopak vyjadřovala zármutek toho, že mě opouští má výborná kamarádka. Můj minulý článek nebyl nic moc, protože si dokážu představit tu nudu toho, když někdo píše o jeho prospěchu ve škole, dnes určitě něco málo o škole zmíním, abych neopustila od svých tradic, ale určitě se do toho nepustím natolik podrobně jako jsem se do toho pustila minule.

I když vím, že sem píši už opravdu málo, tak naopak tento blog navštěvuji poměrně často, ne-li každý týden, nebo vícekrát a proto vím, jak na tom je moje návštěvnost. Dnes je to 11004 lidí a budu upřímná, toto číslo jsem tu viděla asi 3 týdny zpátky a návštěvnost je asi nulová, protože svůj blog sleduji i občas z místa bydliště mého přítele, tudíž se tam nabrala návštěvnost také. Můj blog už asi nikdo nečte a proto jsem přemýšlela nad tím, že bych se připojila aktivně na tento blog, abych nemusela psát pouze prázdná slova, která zůstanou bezpovšimnutí. Ráda bych, aby můj blog navštěvovalo více lidí, aby ho spousta lidí četla, bavila ho je číst, i když to jsou jen žvásty z mých dnů, udělalo by mi to opravdu velkou radost, proto sem už určitě nebudu psát to, co jsem psávala, protože to zajímá jen mě, protože já jsem účastník všech těch zážitků, či těch hloupých známek a dělá to radost jen mně a nikomu jinému. Doufám, že tato změna povede k dobrému a můj blog začne číst aspoň jedna dobrá duše, která by v komentářích naopak podělila se svými názory, myšlenkami, zážitky....

Zajímavé intro, takové jsem už dlouho nenapsala. Pamatuje si někdo na to, že jsem psala o té obrovské přiležitosti, která se naskytla minulý rok mé škole ve formě praxe v Anglii? Tak ano, tato příležitost byla dána i letos, nám, letošním třeťákům a byl uspořádán konkurz. První část byla taková základní, kam se přihlásilo asi 40 žáků, což s mým překvapením je celkem málo, ale budiž a v této části se hondotila různá kritéria, mezi ktérá patřila prospěch, absence, tresty, pochvaly..... Výsledky jsme se dozvěděli na konci listopadu. Já i můj přítel jsme se do druhého kola dostali, byla jsem opravdu moc šťastná, ale více než štěstí se mě ujala nervozita toho, že jsem na tohle čekala rok. Dlouhý rok jsem se těšila na tento moment, na to, že se dostanu do druhého kola, na pohovor, kde určitě zazářím a dostanu se do Anglie cobydup. Myslela jsem si, že když přijde ten moment toho, že vím, že se dostanu do druhého kola, tak mě pohltí jen radost. Nestalo se tomu tak, pohltil mě strach z toho, že po tom dlouhém roce, mě bude čekat jen zklamání a bylo to zdvojnásobněné, protože nešlo jenom o mě. Šlo i o mého přítele, také se dostal do druhého kola a nebála jsem se jen sama o sebe, ale i o něj. (To bude tím, že on byl poměrně v klidu.) Pokládala jsem si otázky: Co když se dostane on a já ne? Co když to bude naopak? Co když se nedostaneme ani jeden? Už nešlo jen o mě a když si to teď tak přebírám, je lepší se strachovat o dva, než-li jen sám o sebe, protože pak poznáte na čem vám opravdu záleží. Abych dále nenapínala, stalo se to co jsem si před rokem přála, aby se stalo, vešla jsem do místnosti, pohovor utekl jako voda, vše bylo za námi a já byla o týden později I SE SVÝM PŘÍTELEM na nástěnce lidí, kteří se dostali na praxi do Anglie na krásné tři týdny!!!!!!! :-)

Tento odstavec byl asi ta nejpodstatnější věc, kterou jsem chtěla oznámit, dále mohu jen oznámit asi to, že se nemůžu dočkat svých narozenin, které se dostaví již za 17 dní, kdy se stanu plnoletou slečnou. Yaaay. Maličkost navíc může být třeba to, že jsem začala chodit na rehabilitace se svými zády, nevím, jestli jsem si tu už stěžovala na to, že mne bolí krapet záda a že s tím mám docela problém, takže jsem se bohužel musela přiklonit k volbě částečného uvolnění z tělesné výchovy, která mi nedělá vůbec radost, protože mám tělocvik ráda, ale když už, byla bych radši za úplné uvolnení, přece jen mám tělocvik každý pátek od 7mi a s mým dojížděním mám opravdu krásná rána! :-( A zítra mě to čeká zase.... ble. Ráda bych se rozepisovala dále více a více, klidně bych upsala metry až kilometry, jenže na to nemám čas, protože zítra píšu z ekonomiky test z látky, kterou opravdu nemusím a vzhledem k tomu, že už je půl osmé, bych se do toho opravdu měla pustit.

Mimochodem ráda bych upozornila na seriál The Vampire Diaries a The Originals, kde to je čím dál tím více napínavé a musím říct, že tyto série jsou pro mě zatím nejvíce zajímavé a že to jsou prostě boží, nejlepší seriály, doporučuji shlédnout!!!!

Snad se objeví jedna malá dobrá dušička, která si přečetla můj článek a bude třeba i nějakým způsobem reagovat a začne semnou pomocí komentářů třeba i komunikovat. Přeji krásný zbytek dne, ať to čtete kdykoliv a určitě se, tentokrát opravdu určitě se brzy ozvu. :-)

MĚJTE SE